Bojové sporty a bojová umění jsou definice, o kterých lze říct, že jsou to zejména pohybové systémy, které se rozvinuly ze starých způsobů boje, které se dnes uplatňují jako součást životní cesty, pro sport, sebeobranu, nebo je jejich cílem zachovat tradice a kulturní dědictví. Bojová umění se od bojových sportů liší především vnitřním obsahem, svojí filozofií a také smyslem cvičení. Z hlediska času jsou v bojových sportech a uměních důležitější cíle dlouhodobé před krátkodobými (Reguli, 2005).

Bojové sporty a umění plní v životě praktikantů různé funkce, z mnoha můžeme vybrat technickou, brannou, taktickou, morální a sebevýchovnou, sociální a zdravotní. Funkce vypovídají o tom, proč se bojová umění cvičí. Funkce bojových umění se dělí na tyto 3 základní:

• Tělesná funkce

je nejviditelnější částí. Jde o rozvoj pohybových schopností, které jsou důležité pro konkrétní bojový sport, i pro rozvoj technických prostředků bojového sportu.

• Duševní složka

je spojena se způsobem uplatňování fyzických projevů bojového sportu v praxi, kdy se adept musí postavit hrozícímu útočníkovi. Bojové sporty a umění pomáhají hledat vnitřní klid, vyrovnanost s vnějšími podmínkami. 

• Sociální složka

je rozvíjena, jelikož se cvičí společně s jinými lidmi, je důležitý i rozvoj sociální. Kontakt z druhým člověkem přináší informace a je nejstarším způsobem komunikace.

(Reguli, 2005) 

Zdroje - literatura:

REGULI, Z. Úpolové sporty: distanční studijní text. V Brně: MU FSpS, 2005. ISBN 80-210-3700-8.