Aktivity ve vodě s nejmenšími jsou v současné době hlavní oblastí plavecké výuky. Hlavním smyslem jsou společné zážitky dětí a rodičů ve vodě, přiměřená pohybová stimulace dítěte a z plaveckého hlediska je smyslem získání základních plaveckých dovedností (Čechovská, 2007).

Zkušenosti s vodou a první pohyby ve vodě s nejmenšími dětmi jsou vázány především na rodiče. Jejich role při denní očistě dítěte a koupání je významná. Pokud probíhá vše v pořádku, má malé dítě kladný vztah k teplé a čisté vodě, ve které se může bez omezení pohybově projevovat a pobyt v ní je mu příjemný (Čechovská, 2001).  

Dítě ze začátku ve vodě využívá tzv. přirozenou plaveckou motoriku, která je jakýmsi hrabáním, podobným plavání mláďat některých savců. Pokud by se dítě volně pohybovalo ve vodě, je však třeba zajistit hlavičku nad vodou, později v mělké vodě by se pohybovalo samostatně bez oprav spontánních pohybů, tento nestyl se zafixuje. Dítě získá jistotu ve vodě, ovšem další plavecký rozvoj může být blokován nezájmem dítěte něco měnit. Pro využití v pozdějším věku může být zafixovaná plavecká motorika překážkou. Z těchto důvodů je zodpovědné tyto aktivity konzultovat s odborníky. Z bezpečnostního hlediska dítěte můžeme být spokojeni, jestliže je adaptace na vodní prostředí tak dokonalá, že dokáže zvládnout např. nečekaný pád do vody (Čechovská, 2001).  

Zdroje - literatura:

ČECHOVSKÁ, I. Plavání dětí s rodiči: výuka kojenců, batolat a předškolních dětí : do 6 let. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1635-0.

ČECHOVSKÁ, I. Plavání: plavecké dovednosti, technika plaveckých způsobů, kondiční plavání, šnorchlováni. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-9049-1.