Kojenecké období navazuje na novorozenecké a končí prvním rokem života. Vyznačuje se intenzivním růstem tělesných rozměrů. Dochází k rychlému rozvoji nervové soustavy, pohybových schopností a smyslového vnímání (Kopecký et al., 2014) . 

Z hlediska motoriky se posiluje svalový systém a miminko získává kontrolu nad svým motorických projevem. Snaží se uchopovat předměty do rukou, ale ještě nemá dostatečnou sílu na to, aby je udrželo (Kopecký et al., 2014). 

Ve 2. až 3. měsíci začíná držet hlavičku, sleduje zvuky v okolí. Mezi 4. až 8. měsícem uchopuje předměty celou rukou, přendává si je z jedné ruky do druhé. V tomto období je miminko zvědavé a snaží se veškeré předměty ohmatat a strkat si je do úst. V 6. měsíci vydrží sedět s oporou a v 8. měsíci sedí samostatně, leze z místa na místo. V 9. až 10. si miminko začíná stoupat, drží se opory a koncem roku začíná samo chodit, když ho někdo přidržuje nebo se drží nábytku (Kopecký et al., 2014).

Dochází k rozvoji smyslového vnímání. Miminko začíná rozumět řeči, pronáší slova, mluvení spojuje s konkrétním označením osob a věcí a objevují se počátky sociálního projevu (Kopecký et al., 2014).

Důležité je v tomto období výživa mateřským mlékem. Ve stáří 6. až 8. měsíců narostou dolní a poté horní řezáky. Prořezáním prvních zubů je považováno za biologické ukončení kojeneckého období (Kopecký et al., 2014).

Zdroje - literatura:

KOPECKÝ, M., TOMANOVÁ, J., KIKALOVÁ, K. Základní charakteristiky ontogenetického vývoje. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-3982-2.